Miniinvazivní chirurgie

Historie miniinvazivní chirurgie se datuje na počátek 20. století, kdy Nitze sestrojil první endoskopický přístroj a gynekolog Otto provedl první endoskopii dutiny břišní. 1915 pak Jacobaeus provedl první úspěšnou laparoskopii. Největší rozmach doznala laparoskopická chirurgie až v letech 80., kdy Kurt Semm provedl první laparoskopickou appendektomii -1981, a Mouret první cholecystektomii – 1987.
V současné době laparoskopické operace představují nejmodernější a nejrychleji se rozvíjející spektrum chirurgických výkonů.
Na našem pracovišti laparoskopické výkony provádíme rutinně od roku 2000 v počtu 270/rok a zejména operace žlučníku touto metodou tvoří více než 90% oproti klasické operativě.

Všeobecně lepší tolerance pro minimální traumatizaci, menší pooperační bolesti, časnější návrat do běžného života, nižší procento hnisavých komplikací, kratší pracovní neschopnost a v neposlední řadě lepší kosmetický efekt.

Appendicitis – akutní zánět „slepého střeva“ je jednou z nejčastějších příčin náhlé příhody břišní a vyžaduje akutní operační revizi.
Na našem pracovišti provádíme appendektomie z velké části laparoskopicky. Výkon je proveden ze dvou až tří malých vpichů. Nespornou výhodou je kratší doba hospitalizace, příznivější pooperační průběh, nižší pooperační bolesti a kosmetický efekt. Zejména u mladých žen pak současná explorace orgánů malé pánve dovolí odhalit případnou patologii gynekologickou a zahájit tak včas adekvátní léčbu.

Cholecystitis- zánět žlučníku je v naš populaci nejčastějším benigním nemocněním.Odhaduje se 20%-30% postižení s převahou žen. Klinické projevy jsou rozmanité. Zpočátku břišní dyskomfort, intolerance mastných jídel, později bolesti v pravém podžebří, vystřelující nezřídka do zad, nausea, zvracení, nechutenství. Potíže mohou být intermitentní, charakteru biliární koliky, často však gradují až do obrazu náhlé příhody břišní s vynucením akutního operačního řešení.
V případě opakovaných biliárních kolik je pak laparoskopická cholecystektomie nejčastější plánovanou operativou na našem pracovišti a představuje více než 90 % výkonů na žlučníku.
Všeobecné výhody jsou menší pooperační bolesti, lepší tolerance pacienty, rychlejší rekonvalescence, kosmetický efekt.
V případě podezření na současnou choledocholithiasu- přítomnost kamenů ve žlučových cestách- provádíme předoperačně ERCP- endoskopické vyšetření žlučových cest s odstraněním konkrementů.

Tříselná kýla je stav, kdy oslabenou stěnou břišní či defektem proniká pobřišnice, často obsahující orgán dutiny břišní, zejména tenké střevo a velkou předstěnu. Zvyšující se nitrobřišní tlak z jakékoliv příčiny pak způsobuje zvětšování kýly a při úzké kýlní brance může dojít k tzv. uskřinují, které je pak příčinou akutní operační revize.
Na našem pracovišti provádíme plánované hernioplastiky jak klasickou, tak laparoskopickou metodou. Společné pro obě je pak tzv. „tension free“ metoda, kdy defekt ve stěně břišní je posílen síťkou.
Laparoskopická hernioplastika je provedena ze tří drobných, cca 5mm vpichů. Podle způsobu uložení síťky rozlišujeme metodu:
TAPP – transabdominální přístup
TEP – totální extraperitoneální přístup
IPOM – intraperitoneální on-lay síťka
Na našem pracovišti máme výborné výsledky a dlouholeté zkušenosti s metodou TAPP.
Výhodou lapaparoskopické reparace třísla jsou menší pooperační bolesti, kratší doba hospitalizace a rychlejší rekonvalescence, kosmetický efekt a výrazně nižší procento recidiv.

Operace střev na našem oddělení jsou v převážné většině tzv. „chirurgií nádorovou“.
Cílem laparoskopického přístupu je zajištění radikálního odstranění všech rakovinných tkání, zajištění minimální morbidity a mortality, zachování dobré kvality života.
Nespornou výhodou laparoskopického přístupu jsou minimální traumatizace pacienta, výrazně nižší pooperační bolesti, rychlejší rekonvalescence oproti klasické operativě.

Rychlé odkazy