Plastická operace bubínku

Nejčastějším důvodem je proděravění bubínku. Cílem operace je náhrada nebo zacelení bubínku a u větší části pacientů i zlepšení sluchu.
Dalším důvodem bývá vchlípení a vrůstání bubínku do středouší. Příčinou je nasávání bubínku do středního ucha v důsledku poruchy sluchové trubice. Proces pak může přejít v chronický středoušní zánět se vznikem agresivního koženého vaku (cholesteatomu) a hnisáním kosti. Cílem je zpevnění bubínku a zamezení vzniku cholesteatomu.

Zacelit díru nebo výrazné vchlípení bubínku jinak než chirurgicky nelze.
Rizikem vyčkávání je zhoršování sluchu a možnost průniku infekce do středouší. Zcela vzácně mohou nastat i komplikace: zánět mozkových blan, otrava krve, hnisavý zánět mozku, ochrnutí obličeje, porucha rovnováhy a ohluchnutí. Nekontrolovatelné vrůstání bubínku do středouší vede často k hnisavému zánětu kosti. Zde je riziko vzniku komplikací ještě větší.

Operace je prováděna v narkóze, výjimečně v místním znecitlivění.
Kožní řez je veden horní stěnou zvukovodu před boltec, někdy za boltcem. Pod kontrolou mikroskopu je odklopen bubínek, otevřeno středouší a zkontrolován stav sluchových kůstek. Z výčnělku před boltcem nebo přímo z boltce se odebere chrupavka a z ní se vyrobí záplata na díru nebo pod vchlípení nebo celý náhradní bubínek. Pokud jsou nefunkční sluchové kůstky, pak se nahradí umělohmotnými protézkami nebo kousky kosti a chrupavky. Zvukovod se vystele mastnou tkanicí a tamponem.
Následkem operace je jizva nad zvukovodem či za uchem, často i v oblasti výčnělku před zvukovodem.

Asi v 10 – 15% může dojít k výraznému výtoku z ucha a vyplavení nového bubínku a sluchových kůstek.
Někdy se po operaci mohou objevit šelesty, poruchy chuti, závratě, zhoršení pohyblivosti obličeje při otoku lícního nervu. Tyto poruchy jsou většinou přechodné. Závažné operační komplikce jsou naproto výjimečné.
Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh Vám nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika chirurgického výkonu jako poruchy srdce a oběhu, plicní komplikace, se nedají i přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní mediciny vždy bezpečně vyloučit.

Časně po operaci se někdy vyskytuje zvracení jako reakce na narkózu.
Tamponáda zvukovodu se odstraní za 3 týdny po operaci. Stehy jsou rozpustné a neodstraňují se. Doba hojení je asi 4-6 týdnů, tuto dobu přetrvává mírné mokvání z ucha. Je nutno se vyvarovat zatékání vody do uší při koupání.
Pobyt v nemocnici je většinou 7-10 dnů. Pracovní neschopnost (pobyt dítěte doma) trvá 3-6 týdnů po propuštění, po tutéž dobu by se měly vyloučit sportovní aktivity.
Zde udávané časové údaje jsou průměrnou hodnotou a mohou se lišit v závislosti na pooperačním průběhu.

Zhojení bubínku a zlepšení sluchu se dosáhne asi v 85 – 90%. U většiny operovaných (60 – 70%) je výsledek dlouhodobě dobrý. V 10 – 15% se štěp nepřihojí a „uplave“. S odstupem doby lze operaci opakovat.
V případě vchlípených a vrostlých bubínků je příčinou potíží porucha funkce sluchové trubice. Proto i po zpevnění bubínku může dojít k tvorbě tekutiny ve středouší s nutností zavedení ventilačních trubiček. U jednotlivců ani opakované zavedení trubiček nezabrání vrůstání bubínku do středouší se vznikem cholesteatomu a hnisavého zánětu kosti. Tento stav je pak nutno řešit další operací středouší a ne vždy je možno zachovat sluch.

Rychlé odkazy