Zavedení ventilačních trubiček do bubínku

Příčinou je porucha funkce sluchové trubice. Ta spojuje nosohltan a střední ucho a vyrovnává tlak ve středouší. Poruchy funkce trubice jsou velmi často spojeny se zbytnělou nosní mandlí, proto se často současně tato mandle odstraňuje (AT-adenotomie).

Provzdušnění středouší speciálními cviky (žvýkání žvýkaček, nafukování hraček se zacpaným nosem a pod).

Pokud tekutina zůstává ve středouší a trvá podtlak, může dojít ke vchlípení bubínku a jeho vrůstání do středního ucha. Proces pak může přejít v chronický středoušní zánět s hnisavým výtokem z ucha. Dále se může tekutina změnit v jizvy, které bubínek a sluchové kůstky fixují a zhoršují sluch. Oba stavy mohou vyžadovat v budoucnosti složitou ušní operaci. Jen vzácně dochází ke spontánnímu vyléčení.

U dospělých je operace prováděna většinou v místním znecitlivění, u dětí v narkóze.
Pod mikroskopem se bubínek vyšetří, prořízne a odsaje tekutina.
Pokud je vodnatá, je pravděpodobné, že se již neobnoví a operace je ukončena. Pokud je tekutina vazká a nedaří se jí odsát, je nutno zajistit vzdušnost středouší zavedením VT do bubínku. O jaký typ tekutiny jde se nelze spolehlivě vyjádřit před operací. Proto se operatér rozhoduje až na operačním sále, zda je nutno zavést VT.

Časně po operaci se někdy vyskytuje zvracení jako reakce na narkózu.
Výjimečně se drobná dírka v bubínku nezahojí. U opakovaných problémů s tvorbou tekutiny jde spíše o příznivou situaci, kdy tímto je tímto drobným otvorem zajištěno provětrání středního ucha a přitom není zhoršen sluch. Do budoucna se tento stav řeší plastikou bubínku.
Občas se se objeví výtok z ucha, který po aplikaci ušních kapek většinou ustane.
Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh Vám nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika chirurgického výkonu jako poruchy srdce a oběhu, plicní komplikace, se nedají i přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní mediciny vždy bezpečně vyloučit. Závažnější komplikace po uvedené operaci jsou nesmírně vzácné a vyskytují se dle statistiky v jednotlivých případech na desítky tisíc operací.

Vytvoření perforace bubínku laserem, zajistí ventilaci déle (2-3 týdny) než běžné rozříznutí bubínku (2-3 dny), ale nezajistí ventilaci po dobu 6-18 měsíců jako VT.

Pobyt v nemocnici je cca 24 hodin. Pracovní neschopnost (pobyt dítěte doma) trvá asi 1 týden po propuštění, po tutéž dobu by se měly vyloučit sportovní aktivity.
VT se vyloučí nebo odstraní asi po 6-18 měsících, do té doby je nutno se vyvarovat zatékání vody do uší při koupání.
Po odstranění či vyloučení VT se dírka v bubínku většinou spontánně zahojí.
Zde udávané časové údaje jsou průměrnou hodnotou a mohou se lišit v závislosti na pooperačním průběhu.

Provzdušnění středouší a zlepšení sluchu.
U malé části pacientů se po odstranění či vyloučení VT tvorba tekutiny opakuje a je nutno ji zavádět znovu. Příčinou je porucha funkce sluchové trubice trvalejšího rázu, nejčastěji v důsledku alergie nosních sliznic, rozštěpu patra, anatomické anomálie apod. U jednotlivců v této skupině však ani opakované zavedení VT nezabrání vchlípení a vrůstání bubínku do středouší s přechodem v chronický středoušní zánět s nedoslýchavostí.Tento stav je pak nutno řešit dalšími operacemi.

Rychlé odkazy