Napište nám Facebook Nahoru

1945-1960

Prvním a hlavním úkolem kroměřížské nemocnice po osvobození byla dostavba a vybavení pavilonu, do něhož se měla přestěhovat oddělení chirurgické, gynekologicko – porodnické a ORL. Stavební práce postupovaly velmi rychle. Američtí krajané uspořádali za mořem sbírku na pomoc své bývalé vlasti postižené válkou. Z výtěžku sbírky byla zakoupena moderní lékařská technika a dovezena do republiky. Vyvstala otázka, kam ji umístit. Díky iniciativě MUDr. Hůlky byla tato technika instalována právě v Kroměříži. A to ze dvou důvodů. Prvním byly moderní a dobře řešené prostory právě dokončovaného „chirurgického“ pavilonu a druhým osobní podpora ředitele Mourka ambiciózním plánům na léčení vad zraku.


MUDr. Hůlka se tak v roce 1947 stává prvním primářem nově zřízeného očního oddělení. To ve své době patřilo mezi nejlépe vybavená pracoviště ve střední Evropě. Zde se také vůbec poprvé začalo se systémem léčení dětí s poruchami zraku. Rok 1948 je rokem znárodnění nemocnic, které se pochopitelně nevyhnulo ani Nemocnici v Kroměříži.

 

12. prosince 1948 byl oficiálně otevřen chirurgický pavilon. Celkem tak počet lůžek v nemocnici stoupl na 452. Původně mělo jít o první krok v plánované modernizaci a rozšiřování perspektivního ústavu. Tento rozsáhlý a velkorysý záměr se ovšem nepodařilo naplnit. Chirurgický pavilon se na dlouhá léta stal poslední významnou novostavbou v areálu nemocnice. Hospodářskou budovu, rozestavěnou na přelomu let 1948 a 1949 , se podařilo dokončit až začátkem let sedmdesátých.

  budova_chirurgie.jpg

 

V uvolněných prostorech původní, tzv. staré, budovy mohlo nyní dojít k rekonstrukcím, a tak bylo již roku 1949 otevřeno zcela nově dětské oddělení vedené MUDr. Sommerem. Ve stejném roce byla v nové budově zprovozněna vodoléčba a do provozu byly dány také rozsáhlejší laboratoře.


Na konci čtyřicátých let představovala Nemocnice v Kroměříži účelný a moderní komplex, který svým zázemím, rozsahem a kvalitou poskytovaných služeb konkuroval zařízením v mnohem větších městech a často je i předčil.


V roce 1950 bylo v rámci očního primariátu otevřeno oddělení pro nápravu vad zraku umístěné v bývalém klášteře v Koperníkově ulici. Kapacita tohoto činila 76 lůžek. Padesátá léta přinesla novou atmosféru a v mnohém také zcela nové poměry, které výrazně ovlivnily vývoj zdravotnictví a postavení nemocnice na desetiletí dopředu. Výrazným znakem nového režimu byla snaha o centralizaci a kontrolu všech institucí. Svého sjednocení se dočkalo i zdravotnictví.


V roce 1951 vstoupil v platnost Zákon o jednotné preventivní péči, kterým byly zřízeny Okresní ústavy národního zdraví. Bývalo obvyklé, že ředitel tohoto ústavu byl současně i ředitelem nemocnice.

 

V roce 1952 se ředitelem OÚNZ Kroměříž a Nemocnice s poliklinikou stal MUDr. Antoním Zlámal. Heslo té doby znělo: sjednocení ambulantní a ústavní péče s důrazem na prevenci. Jednoznačné hodnocení těchto kroků je dnes velmi složité. Každopádně šlo o jakýsi „ohlas kolektivizace ve zdravotnictví“. Nemocnice pozbyla svou samostatnost, byla začleněna do určitého systému. Její další rozvoj se dostal pod faktickou kompetenci stranických kádrů, veškerou činnost a výsledky je proto nutno vnímat v tomto kontextu. Ve zmiňovaném roce 1952 bylo v rámci NsP Kroměříž otevřeno samostatné oddělení TBC vedené primářem MUDr. Kašparcem. Zároveň byla zřízena Okresní transfúzní stanice pod vedením MUDr. Zitty.

  antonin_zlamal.jpg

 

V roce 1953 byl zaveden obvodní systém poskytování lékařské péče. Šlo o další prvek do mozaiky centralizace, direktivního rozhodování a ovšem také zvýšené kontroly. Je však třeba říci, že v určitých oblastech pomohl tento systém přiblížit lékařskou péči občanům. Jak praví stará moudrost – všechno zlé je k něčemu dobré. Důsledné dodržování obvodního systému ovšem nutně odčerpávalo lékaře z jednotlivých oddělení nemocnice na obvody. Na přednosty oddělení tak naplno dolehla tíha zodpovědnosti za udržení a zkvalitňování zdravotní péče.

 

Na počátku roku 1954 bylo zřízeno v nemocnici nervové oddělení. Jeho prvním primářem byl MUDr. Kramář. Až do roku 1960 sídlilo mimo areál nemocnice na Malém valu. Padesátá léta jsou s politickou situací spjata více, než kterákoliv předchozí epocha. Typickým dobovým rysem je kádrová politika stavěná nikoli na odborných znalostech a dovednostech, nýbrž na stranické příslušnosti a míře loajality k režimu.


V roce 1958 bylo otevřeno laboratorní oddělení (dnes oddělení klinické biochemie), jehož přednostou se stal MUDr. Hrstka.


Dosavadní ředitel nemocnice (resp. OÚNZ) stává ředitelem Krajského ústavu národního zdraví v tehdejším Gottwaldově a na jeho místo se po několika letech vrací MUDr. Mourek. Na svém staronovém působišti však zůstane sotva jeden a půl roku.

 

Rychlé odkazy

Kroměřížská nemocnice v číslech

Kroměřížská nemocnice v číslech