Napište nám Facebook Nahoru

1918-1939

Doba první československé republiky patří k nejšťastnějším obdobím českých dějin. Relativně malý stát dokázal zužitkovat své přednosti a zařadit se mezi kulturně a hospodářsky nejvyspělejší země, v mnohém dokonce udával tón zbytku světa.


Dějiny kroměřížské nemocnice jsou v tomto ohledu jakousi zmenšeninou dějin národních. Relativně malá nemocnice se vypracovala mezi uznávané prestižní ústavy. Cesta to však nebyla samozřejmá ani jednoduchá. Celé toto období je pevně spjato s osobou MUDr. Elgarta, který „svou“ nemocnici neúnavně táhl kupředu bezmála třicet let!


V roce 1919 byla celostátně uzákoněna osmihodinová pracovní doba. Proto bylo nutno zvýšit stavy personálu na 38 osob. A práce měli všichni nad hlavu! Poválečné období se vyznačovalo z počátku zlou epidemiologickou situací. Mezi obyvatelstvem řádila španělská chřipka, jejíž úmrtnost dosahovala hrozivých 40%! Objevovaly se i pravé neštovice, dlouhou dobu po válce se držel břišní tyfus. Obvyklé byly i spála či diftérie a mnoho válečných veteránů trpělo exotickou malárií.

 

Mezi léty 1920 – 1925 se hospodářství mladé ČSR rychle konsolidovalo a situace byla stále lepší. Nemocnice v této době hospodařila s přebytkem cca milion korun a mohla investovat do postupné nadstavby hlavní budovy i budovy hospodářské.

 

Také „epidemický barák“ byl rekonstruován a přeměněn na 6 bytů pro nemocniční zaměstnance.

  epidemicky_barak.jpg

 

Počet lůžek je v roce 1926 oproti původnímu stavu více než dvojnásobný. Celkem dosahuje výše 272, z nichž je 228 v hlavní nemocniční budově a 44 v infekčním pavilonu. Rok 1926 je také rokem výstavby nové laboratoře. Trvale dobré hospodářské výsledky umožňují v roce 1928 přístavbu traktu pro ORL. Malý ústav se definitivně proměnil na krajinskou nemocnici středního typu. Současně je zahájena i přestavba vnitřní organizace ústavu. Nejvýznamnější změnou je konec monoprimariátu v kroměřížské nemocnici. Vedle primáře, který dříve vedl všechny lékařské obory, povolil zemský výbor místo ordináře a okresní lékař je pověřen vedením oddělení pro tuberkulózní a infekční choroby. MUDr. Elgart zůstává primářem chirurgie, prvními muži v čele ORL a interny se stávají MUDr. Soukup a MUDr. Koza. Rok na to (1929) je kapacita lůžek ústavu již 325 a v roce 1930 se zřízením společné prosektury se zemským léčebným ústavem nemocnice prosazuje do skupiny ústavů nejvyššího stupně.


V letech 1934 –1935 byla postavena nová hospodářská budova s kotelnou, kuchyní a ubytovacími prostory pro personál. Uvolněné prostory byly adaptovány na pokoje ORL a pokoje zaměstnanců. Celková kapacita nemocnice stoupla na 345 – 353 lůžek. Rok 1939 je rokem zásadních změn. Končí éra samostatného státu. A končí i paralela této éry – slavné „elgartovské“ období nemocnice v Kroměříži. Ředitel Elgart opouští nemocnici ve věku 67 let. Jeho motivy nejsou pracovní ani zdravotní. Nesobeckým gestem gentlemana uvolňuje místo mladším kolegům, kteří nuceným záborem Sudet přišli o místo, aby nepřišli o vlast. V Evropě začíná nová strašná válka.

 

Rychlé odkazy

Kroměřížská nemocnice v číslech

Kroměřížská nemocnice v číslech